Zámek Plumlov - Turistický informační portál Olomouckého kraje (2024)

Stavba tohoto raně manýristického zámku na místě hradu ze 13. století byla započata roku 1680 Janem Adamem z Lichtenštejna. Ze čtyř zamýšlených velkolepých křídel však bylo postaveno pouze jedno. Mimořádně působivé je především průčelí, členěné mohutnými sloupy.

Na zámku se každoročně konají hudebně a divadelně zaměřené festivaly a workshopy s mezinárodní účastí. K návštěvě vybízí také výstava obrazů, expozice věnovaná historii zámku, sbírka církevních ornátů a výstava představující letectví za II. světové války.

Historie zámku

Přestavba plumlovského hradu

Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680-1690 Janem Adamem z Lichtenštejna. Důvodem této stavby byla absence rezidence, odpovídající jejich bohatství a společenskému postavení. Nástupce Karla z Lichtenštejna, kníže Karel Eusebius se trvale zdržoval ve Valticích, ale jeho syn Jan Adam se začal zabývat myšlenkou na opravu a přestavbu plumlovského hradu.

Karel Eusebius, který se dlouhá léta zajímal o architekturu, nejprve navrhoval přístavbu třetího patra hradu, ale později změnil názor a navrhl synovi stavbu nového, velkého čtyřkřídlého zámku podle vlastního projektu. Ve svých architektonických názorech byl silně ovlivněn renesancí. Plumlovský zámek měl být podle původní projektantovy představy čtyřkřídlou stavbou v podobě čtverce s dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Budova měla mít tři patra s bohatou fasádou, zdobenou z vnitřní i vnější strany po celé výšce volnými monolitickými sloupy, jejichž každá vrstva měla být podle klasických renesančních pravidel jiná.

Rodinné sváry

V letech 1680-1681 dohlížel osobně na stavbu kníže Jan Adam. Dostal se však záhy do sporu se svým otcem Karlem Eusebiem, protože při realizaci stavby nedodržoval přesně jeho plány a dával přednost úsp*rnějším řešením. Místo dvou řad pokojů nechal vybudovat pouze jednu řadu a zavrhl také otcův návrh vyzdobit sloupovím i vnější fasádu obrácenou k rybníku. Již v druhém roce stavby byl svojanovský pískovec nahrazován místy na fasídě cihlovým zdivem a štukou. Starý kníže, který snil o tom, že postaví nejnádhernější stavbu na Moravě, byl těmito změnami roztrpčen, stejně jako nevhodností místa, na němž stavba vyrůstala. Mladý Jan Adam nakonec v důsledku nedorozumění s otcem opustil koncem léta 1681 se svou manželkou Plumlov a přenechal dohled nad stavbou plumlovskému hejtmanovi.

Konec velkým plánům

Počátkem roku 1684, když stavba dospěla už do posledního patra, zemřel její projektant Karel Eusebius z Lichtenštejna. Tím zájem o její pokračování opadl a kníže Jan Adam jí dal v polovině roku zastavit. Tehdy už bylo jasné, že z původní projektantovy představy zbyde jen torzo, neboť realizace celého projektu by si vyžádala finanční náklad neúnosný i pro bohaté Lichtenštejny. V roce 1685 se stavba zastřešila a začalo se s vnitřními úpravami. Štuková výzdoba sálu, pokojů a chodeb byla svěřena štukatérovi italského původu Janu Baptistovi Brentanimu. Štuková výzdoba sálu je umělecky nejcennější částí zámeckých interiérů a byla dokončena v roce 1686. V následujících letech pomalu končily malířské a natěračské práce, avšak v roce 1690 byly definitivně přerušeny.

Zámek zůstal neobydlen a nebyl ani vybaven žádným nábytkem. Teprve v roce 1692, když se kníže Jan Adam konečně odhodlal shlédnout dokončenou stavbu, byly narychlo zařízeny 4 pokoje, ve kterých pak Lichtenštejnové při svých sporadických a krátkých návštěvách panství přespávali. V mezipatrech sídlili panští úřeníci a nejvyšší patro zůstalo nedokončeno.

Když zámek v roce 1801 poškodila vichřice, uvažoval tehdejší majitel panství kníže Alois z Lichtenštejna dokonce o jeho zboření. Na doporučení plumlovských úředníků však dal strhnout pouze starý hrad. Po roce 1850 sloužil zámek okresnímu soudu a bernímu úřadu a obyvatelná podlaží sloužila jako byty úředníků. Později zámek získala správa státních vojenských lesů, která ho vlastnila až do roku 1965. V letech 1964-65 byl zámek částečně opraven.

Konečná podoba zámku

Budova má celkem 6 nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Nádvorní fasáda spojuje vždy patro a mezipatro jednou řadou volných sloupů, ukončených složitými hlavicemi, v přízemí toskánskými, ve střením patře jónskými a v nejvyšším patře kompozitními. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami, pod kterými probíhají po celé délce budovy štukové vlysy. Okna hlavních pater jsou zdobena podokenními kuželovými balustrádami.

V roce 1987 se majitelem zámku stává Muzeum Prostějovska a v roce 1994 přechází do majetku obce Plumlov, která na něm ihned zahájila nejnutnější opravy.

Tip pro vás

Více tipů na výlet na Prostějovku.